trapasy
Loni v zimě jsme s kamarádkou seděly u nás doma u krbu a popíjely čaj, když nás napadlo, že bychom si mohly večer zpestřit nějakou hrou. Začaly jsme hrou na pravdu. Netrvalo dlouho a já jsem prohrála, což znamenalo ve spodním prádle přeběhnout ulici tam a zpátky. Zdánlivě žádnej problém, kdyby venku tolik nesněžilo a nemrzlo. No když už jsem se vsadila, tak to nesmím vzdát, řekla jsem si a vyběhla na ulici. Byla to hrůza! Myslela jsem, že umrznu, a kromě toho jsem narazila na mámu, která se právě vracela domů. ,, Doufám, že máš pro tohle nějaké věrohodné vysvětlení!´´ spustila hned u dveří. Když jsem jí pak doma vysvětlila důvod, začala se smát. Katastrofa byla zažehnána!
,,Není nic lepšího než s kámoši pořádnej mejdan. Jenže když jsem byla ještě menší, moje máma si o tom myslela něco jiného nikdy mě na žádnou akci nechtěla pustit. Proto když jednou naše parta pořádala večírek u mé kamarádky v sousedním domě oslavu narozenin, rozhodla jsem se, že zmizím potají. To se mi taky povedlo a já si to pěkně užívala. Jenže ve chvíli, kdy jsem divočila při tanečku, se zničeho nic otevřely dveře a v nich se objevila moje máma. Na sobě měla župan a bačkory a strašně se rozčilovala. Vytáhla mě ven a před všemi kámoši mě pěkně seřvala.Cítila jsem se strašně!´´
Jednou v letadle mi letuška strčila do ruky lísteček. Bylo na něm napsáno: ,,Miluju tě, lásko, chci tě líbat všude!!!" Řekla, že je to od nějakého tajného ctitele. Samozřejmě jsem byla zvědavá a chtěla jsem zjistit, kdo to je - a kdo to byl? Kluci z mý kapely si ze mě udělaly legraci! Fakt vtipný...."
,, Domluvila jsem si schůzku naslepo po internetu v jednom bistru. Přišel takovej ten klasickej intelektuálek se silnejma brejlema a celou dobu, co jsme něco baštili, na mě zíral tak z 10centimetrový vzdálenosti. Jednak mi to příšerně vadilo, protože to narušovalo moji auru, a druhak na nás kvůli tomu pobaveně civěli všichni kolem....".